3 efektivní rady a kroky, jak správně číst odbornou knihu

Poslouchat audio
Patrik GajdošSEBEROZVOJ

Při studiu, obzvlášť vysokoškolském, se člověk nevyhne čtení odborné literatury. A to může být oříšek. Číst odbornou knihu dá občas pěkně zabrat. Většina lidí totiž neumí s takovým textem vůbec pracovat. Po přečtení tohoto článku budete vědět, jak na to.

Aktivní a pasivní čtení

Základní škola nás od základu učí číst pasivně. Co to znamená? Z textu, který máte před sebou, pouze pasivně přebíráte myšlenky autora spletené ze slov. Když autor napíše, že vlk sežere Karkulku, tak si zapamatujete, že vlk sežere Karkulku a příběh s tím související. Nic víc, nic míň. Beletrie ani nic dalšího nežádá.

Odborná literatura takto většinou nefunguje. Obsahuje naučné informace a nabízí nové poznatky. Na oplátku od čtenáře očekává aktivní čtení. Takové, při které čtenář vyvíjí cílenou snahu porozumět textu, přemýšlet o něm a vybírat z něj pouze to, co potřebuje. Připomíná to spíše dialog mezi vámi a knihou.

Můj vedoucí bakalářské práce říkal, že se musím naučit pokládat textu správné otázky. Otázky, které vás zajímají a na které hledáte odpověď. Jedině tak vám dobře odpoví. A můžete i zjistit, že z celého obsahu knihy využijete třeba jen deset procent.

Jak jsem já pasivně četl odbornou knihu v počátcích mého vysokoškolského studia? Na jeden zkouškový předmět jsem měl i deset knižních titulů. Trpělivě a naivně jsem pročítal řádek po řádku, stránku po stránce. A po několika týdnech jsem zklamaně zjistil, že to nefunguje:

  • Knihy jsem nestíhal do konce semestru přečíst.
  • Po přečtení jsem si nic nepamatoval.
  • Informace jsem špatně chápal.
  • Snažil jsem se zbytečně zapamatovat veškerý obsah z knihy.

Jak číst odbornou literaturu

První krok - síto

Čtěte rychle řádky v kapitole. Text spíše „skenujte“ a hledejte odpovědi na otázky, které jste si určili před začátkem čtení. Jde o jakési síto, kde oddělujete zrno (hlavní myšlenky) od plev (neužitečné informace), které přeskakujete. Pokud po přečtení nejste schopni říci, které pasáže jsou pro vás klíčové, kapitolu projděte tímto způsobem znovu.

Není vhodné číst takto najednou celou knihu. Doporučuji postupovat po jednotlivých kapitolách, se kterými dále pracujete.

Druhý krok - pochopení

Vraťte se zpět k pročtené kapitole. Po první fázi máte alespoň orientační představu o pasážích, které jsou pro vás důležité. V této fázi si pečlivěji přečtěte části textu, které jsou pro vás klíčové. Lze i vícekrát. Hledejte nejdůležitější myšlenku textu a snažte se jí pochopit.

K dalšímu kroku postupte až ve chvíli, kdy jste schopni vlastními slovy říci, co chtěl autor vybraným textem říci.

Třetí krok – zaznamenání

V případě dostatečného pochopení si udělejte na vedlejší papír poznámku, případně text v knize podtrhněte (pokud je vaše). Číst odbornou knihu bez poznámek je ztráta času, protože veškeré informace po delší době snadno zapomenete.

Takto opakujte celý proces u každé kapitoly.

Z vlastní zkušenosti vím, že lenost hodně svádí k přeskakování druhé fáze. V takovém případě ale riskujete, že vaše poznámky při zpětném pročtení nebudou dávat smysl. A některé informace v nich mohou být i nadbytečné. Navíc pochopení textu zvýší šanci, že vám poznatky v hlavě po přečtení vydrží delší dobu.

Doporučení na závěr

Autor odborného textu většinou předpokládá, že čtenář má nějaké povědomí o oboru, kterého se vybraná publikace týká. Pokud ho zatím nemáte, získejte k tématu napřed alespoň elementární znalosti. Přednášky, učebnice, skripta. Snáze tak pochopíte kontext sdělení i mnohdy náročné pojmosloví. Hodí se mít po ruce i slovník cizích slov.

Pročtěte si na samotný začátek pečlivě předmluvu a anotaci knihy. Obvykle zde autor zmiňuje základní informace o knize, včetně toho, čím se zabývá a co ho primárně zajímá. Díky tomu si snáze dovedete připravit otázky, které budete textu klást a na které budete hledat odpovědi.

Ve svých externích poznámkách zapište i čísla stránek z knihy. Pokud knihu později užijete i pro psaní kvalifikační práce, jde o neocenitelnou věc v rámci citací.

A jak to vidíš Ty?